Komunikace s miminkem v bříšku

Mým takovým malým přáním bylo, spojit se nějakým způsobem s dušičkou miminka, která se rozhodla za námi přijít. Od mnoha maminek jsem slyšela, jak se jim to povedlo a mně se stále nic nedařilo. Zkoušela jsem meditace a různá cvičení před spaním ale neustále nic. Až mi kamarádka poradila automatickou kresbu a něco málo mi i nakreslila. Dozvěděla jsem se, že moje sedmá čakra není tady těm nadpozemským komunikacím zcela otevřená, a že ji budu muset potrénovat. Její rady zněly: kreslit si nějakým způsobem, že se čakra na vršku mé hlavy otevírá nebo si to představovat a poté zkoušet s miminkem meditaci, kdy si představíte, že vám z břicha vychází paprsek a ten vás jakoby vede k dušičce miminka. Přiznám se, že ta meditace mi moc nešla a představu otevírání čakry jsem taky nemohla zcela uchopit. Jak si teda pomoct, když byste rádi měli nebo spíš měly pocit, že s miminkem nějak komunikujete, že mu dáváte najevo zájem a nenecháváte to ho jen tak, ať si tam roste bez vaší duchovní přítomnosti? Možná je to pro někoho bláznivý nápad, moc éterický ale určitě mnoho maminek, které se ani o tyto věci nezajímají, svým nenarozeným dětem četly, zpívaly, komunikovaly s nimi. Jenže já měla neustále pocit, že se nic neděje, připadala jsem si bláznivě, že bych mluvila s břichem, ve kterém nic necítím, které se ještě moc  nezvětšilo a nijak mě neomezuje, proto jsem to spojení hledala.
A jaký je teda ten návod pro maminky se stejnými pocity?
Udělejte si krásný víkend nebo klidně jen den. Já měla víkend pro sebe. Muž mi odjel za jeho mámou, aby jí pomohl s nějakými pracemi doma.
Vyspěte se do růžova, jděte do přírody na procházku, uvařte si dobré zdravé jídlo, meditujte třeba třikrát za den. Zkoušela jsem tu meditaci opravdu několikrát,  až mi došlo, že paprsky pro mě nefungují. Zvolila jsem poupátko vykvétající do výšky. Takže si najděte svoji pomůcku, svůj předmět představy, kterou vám vaše hlava hravě namaluje. Během dne si zpívejte nebo pusťte oblíbenou hudbu a tancujte, malujte, mějte se krásně. Já se po tomto víkendu cítila odpočatá, občas už při meditaci přišly záblesky miminka, jednou dokonce podoba ( což ale zjistím, až se narodí, zda to nebyla představa miminka, které jsem už třeba někdy viděla :) ). Upekla jsem si voňavou pomerančovo-kakaovou granolu, mazlila se s naší fenkou a už se těším až takové dny budeme doma s prckem trávit po každém probuzení. Možná toho nestihneme tolik ale procházku a dobré jídlo si nenecháme ujít. Dál už se to bude střídat podle nálady a snad zahrneme také tatínka, který tu komunikaci nejspíš úplně objeví až po tom porodu :D

Proč jsem zvolila poupátko, můžete vidět na mých čmáranicích při kresbě k otevírání 7. čakry. Automaticky mi tam ruka kreslila kytičku.

Granola byla vynikající pomerančovo- kakaová. Nasypete do pekáčku oblíbená semínka, vločky, oříšky a zrní všeho druhu, nastrouháte do toho hodně kůry z bio pomerančů nebo koupíte sušenou kůru, zasypete kakaem, pokladete máslem a pečete asi dvacet minut. Ty hodně tmavé věci jsou brusinky a rozinky, takto s kakaem reagovaly, spálené nebyly :D

Nakonec se pomazlíte se zvířátkem a když si k tomu ještě zatancujete nebo zazpíváte, nadýcháte čerstvého vzduchu a nebudete řešit nic nepříjemného, tak už to bude miminku ke štěstí stačit :)

Krásný nadcházející víkend přeji :)