Bio bedýnka

Tak jsem se odhodlala ke koupi své první bedýnky s bio zeleninou a ovocem. U nás na Zlínsku funguje tato bedýnková služba také ale má do března pozastavenou činnost, protože jsou nejspíš ještě menší a nezavedení a nemají tak možnost dovážet zeleninu i v zimních měsících. Zabrousila jsem tedy na stránky svetbedynek.cz, kde fungují celoročně, ale do našich končin nedováží maso a mléčné výrobky. Mě osobně to nijak netrápí, ale ráda bych naučila zbytek rodiny jíst maso alespoň z těchto zdrojů.

Ale teď už k bedýnkám. Váhala jsem mezi bio a farmářskou bedýnkou. Bio produkty jsou obecně velmi drahé a cena je mnohdy dvojnásobná nebo i více. Když se nad tím však nebudete zamýšlet jen z omezeného pohledu, že kg jablek stojí 60 a v supermarketu třeba jen 30, pórek 50 a v supermarketu 20 ale zohledníte vše, co farmář musí udělat, aby bez hnojiv a pesticidů vypěstoval takové množství zeleniny, aby se uživil, tak už za tím neuvidíte pouze to drahé jablíčko ale také práci, stroje, úpravu půdy, neinvazivní opatření proti škůdcům (což je velmi náročné: D) atd. Farmářské výrobky nejsou omezovány v použití hnojiv a chemickém opatření proti škůdcům, jejich jediná podmínka je, že musí být místní, tedy z ČR. Stejně tak u bio masa a mléčných výrobků musí samotné prostřední pro zvířata vypadat pomalu lépe než váš vlastní obývák, a tak je prostě cena, jaká je.

Co tedy mám za 800 korun?

Základní malá bedýnka stála 350 kč a bylo v ní 1 kg brambor, 1 kg mrkve, 0,5 kg cibule, citrony a dýně. Navíc jsem si přidala jablka 2kg, 1kg červená řepa, 1ks pórek, pytlíček čerstvé kurkumy, 1ks kedluben. Z toho 150 korun doprava. Takže zelenina, kterou zde vidíte, stála 650 korun. 

I na mě je to drahé, takže chápu, že někoho odrazuje právě cena ale v tom případě, že váháte kvůli ceně, tak bych vyzkoušela i bedýnku farmářskou. Určitě se mezi těmito farmáři taky najdou poctiví a tím, že je budeme podporovat místo dovozu ze všech různých zemí, můžou mít alespoň šanci být opravdu poctivějšími a nešidit to jen kvůli zisku. Dobrým tipem by bylo podporovat přímo nějakého farmáře ve vašem okolí, ke kterému byste jezdili osobně, znali ho a viděli, jak pěstuje. Já u nás ale ještě nikoho s touto možností neobjevila.

Už se samozřejmě těším, až si u svého domečku obklopeného lesy vypěstuji svoji vlastní zeleninu. Ale té asi nikdy nebudu mít tolik, abych ji uskladnila na celou zimu, a musím vydržet, až se zrekonstruuje a nebudou mi na zahrádku padat tašky ze střechy, cihly, omítka, jezdit bagry a tak různě. Bohužel nežijeme ani v moc úrodné oblasti a daří se tady tak maximálně bramborám, řepě, cibuli a česneku, proto jsem za tyto možnosti nákupu ráda. A kdy jindy už by měl člověk pořádně začít přemýšlet nad svou stravou, když ne v období očekávání člena rodiny, kterého budou všichni zbožňovat víc než sami sebe…?